Výroba DPS

Výroba desek plošných spojů je jednou ze základních operací jejíž dokonalé zvládnutí představuje důležitý krok k funkční a spolehlivé konstrukci.

Moje první pokusy o výrobu desky s plošným spojem byly metodou vyškrabávání izolačních cest v cuprextitu. Jako nástroj jsem nejprve používal ostrý šroubovák a potom jsem si vyrobil nástroj z tvrdokovu. Nebylo to ale ono a o nějakém složitějším motivu jsem si mohl nechat jenom zdát.

Sehnal jsem si tedy soupravu pro kreslení plošných spojů, která obsahovala dvě radispera o různém průměru, kreslící kapalinu růžové barvy a plastový obal soupravy sloužil jako leptací miska. To bylo ještě před rokem 89. Pro leptání jsem používal chlorid železitý, který se v té době používal na čističce odpadních vod.

Při leptání v chloridu železitém používám lepící pásku pro snadné uchopení desky při kontrole stavu leptání

Tento způsob výroby DPS pro mě znamenal velký posun, mohl jsem vytvářet poměrně složité motivy. Jediným problémem byla reprodukovatelnost takového návrhu. Používal jsem proto milimetrový papír pro prvotní zakreslení důležitých bodů na desku a poté následovalo dokreslení podle předlohy taktéž nejprve nakreslené na milimetrový papír. Samozřejmě u jednoduchých desek jsem kreslil rovnou. Postupem času jsem získal celkem cvik a pomocí technických šablonek se nechaly udělat celkem vzhledné desky. Tato metoda mi vydržela mnoho let. Jenom chlorid železitý už nebyl z čističky, ale koupený přímo na leptání DPS.

Toto je jedna z mých posledních desek kde jsem motiv kreslil rukou

Především z důvodu přechodu na SMD součástky a potřeby reprodukovatelnosti jsem začal systematicky používat návrhový software a přenos motivu fotocestou.

Pro přenos motivu fotocestou jsem potřeboval zdroj UV světla. Proto jsem si vyrobil UV osvitku s časovačem. Podrobně o její výrobě zde.

Jako fotocitlivý cuprextit používám desky s naĺepenou fólií. Výhoda je jednak ve vysoce odolném povrchu a zároveň snadné vyvolání po osvícení v roztoku uhličitanu sodného.

Jedinou agresivní kapalinou je tak chlorid železitý. Agresivní je hlavně z pohledu obarvení oblečení na které se při neopatrné manipulaci dostane.

Dalším důležitým krokem při výrobě DPS je mechanické opracování. Hlavním problémem bylo vrtání. Před rokem 89 jsem použil jako základ vrtačky na DPS motorek z posuvu vyřazené jehličkové tiskárny. Problémem však zůstávaly vhodné vrtáčky. Postupně jsem zdokonaloval metody opracování, až jsem se rozhodl pro koupi vrtačky se stojanem od firmy Proxxon a karbidové nástroje.

Když se nyní podívám zpátky, nedokážu si dnes již představit navrhovat motiv desky z hlavy (hlavně to množství ušetřeného času díky software), kreslení desek ručně (jak snadné a precizní je použití fotocesty) a vrtání s precizní vrtačkou s 20000ot/min bez chvění a házení vrtáčku.

Samozřejmě je v současné době možné si nechat DPS kompletně vyrobit, ale firem které dělají jednotlivé kusy je málo a čekací doba, včetně ceny není příliš přívětivá. Rychlejší a levnější je vlastní výroba. U větších sérií už ale začíná převažovat výhoda zakázkové výroby a také jí občas využívám.